top of page

Energie rozhodnutí

V posledních dnech si uvědomuju, že tato energie je velmi důležitá v realizování našich přání a nejen přání, ale i obyčejných běžných denních situacích. Myslím, že to zná každý z nás, když už se pro něco rozhodneme, jdeme do toho s takovou vervou, že se vše děje tak nějak samo…. Mně se to stává, i když se rozhodnu si něco koupit (boty, oblečení…. apod.) rozhodnu se a jdu po tom, ať už na internetu nebo v kamenném obchodě – to si třeba řeknu, že potřebuju takové a makové boty a protože mě nebaví chodit do 20 obchodů a zkoušet a zkoušet, tak si ještě požádám nahoru, abych je objevila v prvním max. druhém obchodě a splňovaly to, co potřebuju. A já je opravdu na první dobrou seženu. Prostě tomu věřím a vůbec o tom nepochybuju.


Nebo třeba když mě něco bolí nebo na mě něco leze. Třeba rýma, vypadalo to na tu speciální covidí rýmu a tak jsem si s ní promluvila. Řekla jsem jí: Hele, covidku medvídku, dobře, přijímám Tě, projdi mnou, zároveň neuškoď a už odejdi z mého těla, nepotřebuju tě…. nebo mě bolely záda, a už to bylo asi dva dny, dost mě to otravovalo kór když jsem jela na hory, kde jsem chtěla lyžovat a běžkovat a s bolestí zad by to asi moc nešlo a tak jsem řekla „DOST“ už Tě nechci bolesti…. Možná to zní bláznivě, ale ono mě to funguje. Cítím to jako rázný rozhodnutí, že už něco nechci nebo naopak chci, při nemoci si představuju, že jsem zdravá, u nákupu – že už tu danou věc mám a hezky mi slouží.


No a teď trošku těžší kalibr – byla jsem nějakou dobu singl a přemýšlela jsem, jakého bych chtěla partnera, jak bych se s ním chtěla cítit, že bych chtěla být přijímána taková, jaká jsem, jaký by měl být on, jaké by měl mít koníčky…. a další další věci. Dokonce jsem si to sepsala a občas i něco přidala, když jsem si vzpomněla, ale hlavně jsem to emočně prožívala, a i když občas přišly myšlenky, že takového nenajdu, že těžko může být někde blízko, že určitě bude na druhém konci světa, tak jsem je hned zaháněla a říkala si „a proč by nemohl být tady?!“ A pak jsem se jednou večer před odjezdem na lyžařský zájezd rozhodla, že už to nebudu řešit, že už to přenechám Vesmíru a opět jsem se rázně rozhodla a poprosila si o takového, který bude pro mě ten nejlepší, od kterého se budu mít co učit v lásce a porozumění a nechala jsem to být…. Odevzdala jsem to. Tečka. Ať se děje vůle boží...


No a světe div se, já ho hned druhý den potkala!!!! Přesně takového jakého jsem si přála ve svém seznamu se vším všudy! Nemohla jsem tomu uvěřit, ale je to REALITA!!! A kdo chcete vědět víc, tak já Vám o tom povím osobně třeba na nějakém babském vandru, ono to takto možná fakt není k uvěření.


A tady v tom momentě jsem si uvědomila, že jsme opravdu tvůrci svého života a děje se nám to, čemu věříme! Opět mě to posílilo ve vědomí sebe, ve víře v sebe a v tom, že se děje vše tak, jak má.

Comments


bottom of page